Důl Měděnec patří k významným připomínkám hornické minulosti Krušných hor

Další informace

Hornická osada na Kremsigeru existovala pravděpodobně již ve 13. století. První písemná zmínka o dolování stříbra u zaniklého města Přísečnice (Pressnitz) se vztahuje k roku 1339, i když přesná lokalizace tehdejších těžebních aktivit není známa. O těžbě a zpracování železných rud vypovídají listiny z let 1352 a 1364. Dolování pokračovalo i po zničení původní Přísečnice v roce 1424.

V 16. století dosáhla zdejší těžba největší intenzity a roku 1546 se Přísečnice stala královským horním městem. V problematickém období třicetileté války a v druhé polovině 17. století těžba stříbra značně upadala, zatímco těžba a zpracování železných rud se dále rozvíjely. Příčinou byla skutečnost, že železnorudné doly byly mělčí, méně nákladné a jejich vydatnost byla stabilnější než u dolů stříbrných. Krátké oživení těžby stříbrných rud nastalo na počátku 18. století, poslední důl však byl uzavřen roku 1802. Železnorudné doly pokračovaly v činnosti až do roku 1867, kdy zůstal v provozu pouze důl Fischer, fungující až do roku 1913. 

V 50. letech 20. století proběhl v revíru rozsáhlý geologický průzkum, který zahrnoval zmáhání některých starých důlních děl, vrtání a geofyzikální metody (zejména magnetometrii). Bylo objeveno několik skrytých skarnových ložisek, později bylo zkoumáno i baryt-fluoritové a uranové zrudnění, které se ale ukázalo jako průmyslově nevyužitelné. 

V 60. letech byl vybudován důl a zpracovatelský závod na magnetit, součást národního podniku Železnorudné doly a hrudkovny Ejpovice (později Rudné a nerudné doly Ejpovice, od roku 1977 Rudné doly Příbram). Těžba probíhala na třech ložiskách – Měděnec, Přísečnice a Fischer-Václav. 

Těžba železné rudy v dole Měděnec byla ukončena v roce 1992. V letech 1968–1992 závod vytěžil 2 672 550 tun rubaniny, obsahující 938 238 tun železa. Z toho pocházelo z ložiska Měděnec 2 207 844 tun rubaniny (793 407 tun železa), z ložiska Přísečnice 442 160 tun rubaniny (137 910 tun železa) a z ložiska Orpus 326 tun rubaniny. Dalších 22 546 tun rubaniny (6 921 tun železa) bylo získáno z odvalů. Vedlejším produktem byla i měď (708,8 tun) a stříbro (4 777 kg). Výsledky těžby v letech 1968–1992 detailně zpracoval Bohdálek (1994). Z tohoto období pochází také odkaliště, které je předmětem současného průzkumu. 

Poslední etapou těžby v revíru byla exploatace granátických svorů na výhradním ložisku abraziva Kovářská – Dolina 1 (severně od jámy Měděnec) v letech 1994–1997. Těžbu realizovala společnost Garmica, přičemž ze suroviny se vyrábělo průmyslové abrazivo. Důl byl vybaven moderní úpravnou, avšak v roce 1997 byla činnost ukončena kvůli předlužení společnosti. 

Další informace

Těžba bude probíhat povrchově, protože surovina je volně rýpatelná. Vytěžený materiál bude dopraven jediným automobilem do areálu bývalého důlního závodu Měděnec, kde projde úpravou a následně bude expedován k dalšímu využití. Celý proces je navržen tak, aby byl maximálně efektivní a šetrný k životnímu prostředí, a to bez použití chemických látek a s důrazem na ochranu podzemních vod, která patří mezi naše hlavní priority.

Výsledná surovina, abraziva, najde uplatnění například jako brusiva nebo filtrační písky při čištění vody. Tyto materiály se v současnosti převážně dovážejí ze zahraničí, mimo jiné z Austrálie, Jihoafrické republiky či Ukrajiny.